This document isn't available in selected language version. Historie objektu
Obchodní a živnostenská komora v Opavě byla ustanovena dle zákona z 18. března 1850 č. 122 ř.z. Komora měla z počátku velmi malou členskou základnu a sídlila provizorně v různých objektech ve městě. Počátkem století zaměstnávala komora 21 úředních a odborných sil. Vzrůstající administrativa i prestiž opavské komory vedla k rozhodnutí představenstva nechat si postavit důstojné a honosné sídlo. Opavská obchodní komora patřila k nejmenším v tehdejším Rakousku, ale hospodářský význam Slezska rozhodně nebyl zanedbatelný. Ve Slezsku se čile rozvíjel uhelný průmysl a hutní výroba, zpracování železa a textilní průmysl.
V roce 1908 byla vypsána veřejná soutěž. Porota vybírala ze 45 soutěžních projektů. Porotu zaujal projekt vídeňského architekta Leopolda Bauera. Veřejnost byla se všemi soutěžními projekty seznámena v místním muzeu. Samotný projekt Leopolda Bauera bylo však nutno přepracovat, neboť představitelům komory se nelíbila příliš bohatá úprava architektonického řešení, a proto umělce žádala, aby celý návrh zjednodušil.
Budova od svého vzniku v roce 1910 sloužila až do roku 1949 opavské obchodní a živnostenské komoře (OŽK), která byla v letech 1938-1945 přeměněna na průmyslovou a obchodní komoru (Industrie und Handelskammer), jak tomu nasvědčuje nápis nad bočním vchodem, který se odkryl při generální úpravě fasády v září roku 2001. V přízemí budovy byla umístěna moderně uspořádaná knihovna a čítárna, přístupná široké veřejnosti, dále živnostenský katastr a registr firem.
V letech 1910 – 1939 zde sídlil také Ústav pro zvelebování živností obnovený v roce 1945. Po zrušení OŽK byl objekt převeden do majetku československého státu. Ve znárodněné budově byl zřízen Dům kultury Petra Bezruče. Na konci 50. let 20. století zde byla umístěna.
